Photo by Vova Pomortzeff Новая страница 1
 

Velikorecký křížový pochod

Foto: Vova Pomortzeff

Tradice Velikoreckých křížových pochodů trvá již více než šest století. Během pěti dni ujdou pravoslavní poutnicí peškem kolem 150 kilometru. Vycházejí z města Kirov, ležícího 900 kilometrů východně od Moskvy, a míří do posvátného místa na břehu řeky Velikaja v Kirovské oblasti, kde byla před šesti sty lety objevena zázračná Velikorecká ikona svatého Mikuláše. Pak se jejích pouť obrátí zpátky do Kirova. Pochod se začíná denně ve tři hodiny ráno a nezastavuje se ani za prudkého deště. V součastné době je to nejmasovější a zároveň fyzický nejnáročnější křížový pochod v Rusku. Za komunisty byl Velikorecký křížový pochod oficiálně zakázán ale i v těch nechvalně známých časech existovali stateční lidé, kteří i přes odpor policie snažili dostat tajemnými lesními stezkami na posvátné místo na břehy reky Velikaja. V posledních letech tradice křížových pochodů byla obnovená a každý nový rok přivita Velikorecký křížový pochod stalé vetší počet poutníku z celého Ruska. V roce 2010 se pochodu zúčastnilo zhruba 20 až 25 tisíc lidí, dalších 25 tisíc jich přijelo autobusem či autem na slavností bohoslužbu na řece Velikaja.

1. Velikorecký křížový pochod v Kirovské oblasti Ruska.

Podle legendy se Velikorecká ikona svatého Mikuláše zázračným způsobem objevila na břehu řeky Velikaja v roce 1383. Svědkem zázraku byl rolník Semjon Agalakov z nedaleké vesnice Kruticy. Jednoho dně šel do lesa sbírat palivové dřevo, když tu si náhle všiml zvláštního, tajuplného světla, které vyzařovalo zpoza stromů na břehu řeky. Když se k němu Agalakov přiblížil, spatřil spoustu zapálených svíček a mezi nimi ikonu svatého Mikuláše. Rolník odnesl ikonu domů, kde se posléze začali projevovat její zázračné vlastnosti. Lidé, které se ikoně přišli poklonit, se začali uzdravovat. Jako první se nečekaně uzdravil Agalakův soused. Ten měl ohrnuté nohy a prý začal znovu chodit. Z vesnice Kruticy na břehu řeky Velikaja se tak brzo stalo významné poutní místo. Dobrá pověst ikony se rychle rozšířila a o par let pozdě místní duchovni rozhodli přenést ikonu svatého Mikuláše do města Vjatka, dnešní Kirov, aby tam se jí mohli poklonit co nejvíce lidé. Současně složili slib vracet se jednou za rok s ikonou na místo, kde se zázračné objevila. Tak vznikla tradice Velikoreckých křížových pochodů. Počátkem 16. století ale v teto oblasti Ruska neexistovali skoro žádné pozemní cesty, proto první křížové pochody se konali vodní cestou na lodích. Až v roce 1178 byla poprvé použita 150-ti kilometrová pěší trasa, která v nezmíněné podobě slouží poutníkům dodnes.

 

2. Uctívaní Velikorecké ikony svatého Mikuláše přímo za pochodu.

Zlom slavné tradice nastal v letech pronásledování církve komunistickým režimem. V roce 1935 byla vyhozena do povětří katedrála ve Vjatce, místo trvalého pobytu Velikorecké ikony. Následně záhadně zmizela samotná zázračná ikona svatého Mikuláše. Zmizela beze stopy, stejně jako se kdysi objevila. Se ztrátou ikony ztratili svůj význam i křížové pochody. Pravoslavní věřící nicméně pokračovali v návštěvách poutního místa na břehu řeky Velikaja až do roku 1959, kdy byl vydán vládní zákaz křížových pochodů a poutnictví. Ale i potom, navzdory zákazu, se našli stateční a odolaní lidé, které se každoročně snažili absolvovat pouť k místu zjevení ikony. Okolní lesy byli ovšem pečlivě hlídané policisti, a tak věřící museli dojít k cíli tajnými lesními stezkami a vydávat se za houbaře. Až v roce 1989 byl zákaz křížových pochodů zrušen. Od té doby Velikorecký křížový pochod zaživa znovuzrození. Místo ztraceného originálu ikony ale dnes do posvátného místa na břehu řeky Velikaja putuje její kopie, která ale prý také má určité zázračné schopnosti. Pravoslavní věřící jsou ovšem přesvědčené, že jednoho dne se ztracená Velikorecká ikona svatého Mikuláše vrátí. Jen prý ještě nenastal ten pravý čas na zopakování zázraku.

 

3. Velikorecký křížový pochod se vyrazí denně ve tři hodiny ráno.

 

4. Krátký odpočinek věřících během nároční pouti.

 

5. Velikorecký křížový pochod.

Velikorecký křížový pochod podléhá přísným pravidlům. V čele průvodu vždy jde několik seminaristů s korouhvi, které následuje pěvčí sbor. Za mimi nesou na ramenou tři muži samotnou Velikoreckou ikonu svatého Mikuláše. Pak kráčejí duchovní v čele s primasem křížového pochodu a nakonec obyčejné poutnici. Celá procese se obvykle roztáhne až na několik kilometrů. Když se první poutníci připravuji po odpočinku spolu s ikonou vyrazit dal, poutnici z konce průvodu se teprve dorážejí na místo odpočinku. Každý den musejí věřící překonat 20 až 35 kilometrů. Průvod se dává do pochybu ve 3 hodiny ráno a pokračuje až do osmé hodiny večer. Křížový pochod se koná bez ohledu na počasí — pod horkým sluncem a za prudkého deště. Celé procese doprovázejí záchranáři a lékaři, kteří pomáhali poutníkům v případě zdravotních potíže. Ačkoliv nejběžnějšími problémy jsou puchýři a klíšťata, každý rok tu zaznamenávají vážná onemocnění včetně infarktu, což není překvapivé vzhledem k tomu, že mezi poutníky jsou mnoho důchodců a zdravotně postižených, kteří se na pochod vydávají s nadějí na uzdravení.

 

6. Liturgie v prudkém dešti.

 

7.

 

8. Křížový pochod se nezastavuje ani v prudkém dešti.

 

9. Odpočinek poutníku v prudkém dešti.

 

10.

 

11. Některé poutnici absolvují celý křížový pochod naboso.

 

12. Lesní cesty, kterými se kácejí poutnicí během pochodu, jenom málo připomínají něco vhodného pro pěší.

 

13.

 

14.

 

15.

 

16. Velikorecká ikonа svatého Mikuláše na cestě.

 

17.

 

18. Uctívaní Velikorecké ikony svatého Mikuláše přímo za pochodu.

 

19.

 

20. Svíčky zapaluji věřící na místě, kde byla na břehu řeky Velikaja před šesti sty lety objevena zázračná Velikorecká ikona svatého Mikuláše. Pravě v tomto místě u pařeze posvátného stromu se v době pronásledování církve za komunisty konali tajné setkaní poutníků. Před několika lety, již po obnovení tradice Velikoreckých křížových pochodů, byl historický pařez odstraněn na rozkaz místního vedení pravoslavní církve, které považovalo uctívání pařeze za pohanství.

 

21. Koupaní poutníků v posvátných vodách řeky Velikaja nedaleko místa kde byla objevena zázračná Velikorecká ikona.

 

22. Společné koupaní poutníků v posvátných vodách řeky Velikaja po slavnostní bohoslužbě.

 

23. Koupaní poutníků v posvátných vodách řeky Velikaja.

 

24. Věřící zapaluji svíčky na místě, kde byla na břehu řeky Velikaja objevena zázračná Velikorecká ikona svatého Mikuláše.

 

25. Společné koupaní poutníků v posvátných vodách řeky Velikaja.

 

26. Poutnici se opírají o stromy na místě, kde byla objevena zázračná Velikorecká ikona svatého Mikuláše. Některé lidé věří, že jsou schopni nasbírat tímto způsobem léčivou energii ze stromů. Tento podivný obřad má pravděpodobně pohanské kořeny a pravoslavní kněží razantně odsuzuji poutníky, kteří to dělají zejména v průběhu pravoslavní pouti.

 

27. Obyvatelé obce Velikoreckoje.

 

28. Poutnice si lečí puchýři na nohách v posvátných vodách řeky Velikaja.

 

29. Léčba puchýře patří do nejběžnějších povinnosti lékařů doprovázejících Velikorecký křížový pochod.

 

30. Návrat Velikoreckécho křížového pochodů zpátky do Kirova na šestý den cesty po překonáni všech 250 kilometrů náročné trasy.

 

31.

 

32.

 

33.

 

Tyto fotografie vznikly v červnu roku 2010 v Kirovské oblasti na severovýchodu evropské časti Ruska.

Copyright © 2010 Vova Pomortzeff

 
909